Muzeum Milevských maškar

Logo muzeum Milevských maškar

Náš příběh - Muzeum milevských maškar

  • Český unikát.
  • Stálá expozice věnovaná největšímu masopustu v Čechách.
  • Otevřeno celoročně.

Muzeum bylo otevřeno v roce 2017, a to právě v návaznosti na dlouholetou tradici maškarního průvodu v Milevsku. Muzeum milevských maškar je českým unikátem, neboť je jediným muzeem v ČR, které se zaměřuje na dějiny zdejší národopisné tradice – masopustních průvodů. Muzeum milevských maškar se věnuje tradici sahající až k lidovým hrám a středověkým městským slavnostem.

Jedinečnost milevských maškar spočívá v tom, že jde o městský masopustní průvod; podobná tradice v jiných lokalitách je v naprosté většině pouze záležitostí vesnickou. Koncem roku 2017 byly milevské maškary zapsány na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky. V naší zemi jde o nejvyšší možné ocenění v této oblasti ze strany státu, které je srovnatelné se statutem národní kulturní památky u nemovitostí.

V posledních letech se v milevských průvodech objevují jako hosté i maškary ze Studnice (zapsané na seznamu světového dědictví UNESCO), masopustní orchestr Taktsurfer z partnerského města Münchenbuchsee ve Švýcarsku a každoročně podporují maškarní průvod svou účastí i okolní obce.

V současnosti se podařilo také obnovit Bakusův průvod, který probíhá ve večerních hodinách a to vždy den před samotným maškarním průvodem.

Historie

  • Jeden z nejstarších masopustních maškarních průvodů v Čechách.
  • Největší průvod v ČR (celkem 1248 masek) = zapsáno v České knize rekordů.
  • Milevské maškary zapsány na Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky.

Milevské maškary (www.milevskemaskary.cz) mají svůj dávný původ ve středověkých lidových hrách, kdy se v Milevsku tímto způsobem slavil konec masopustu. V Milevsku se u této příležitosti konal veselý průvod, jehož hlavní postavou byl Bakus. Samotný Bakus byl vezen na voze, cestou se vydatně napájel pivem a jeho oděv byl vycpán hrachovinou.

Postupně se průvod rozrůstal a už roku 1862 byl průvod masek dosti rozsáhlý a od roku 1875 měl vždy nějaký předem určený ráz. Většinou se jednalo o nějakou událost buď z dávné historie, nebo i ze současnosti. Maškarních průvodů se ovšem tehdy nemohl zúčastnit kdokoli. Účast v průvodu byla vyhrazena především milevským obyvatelům.

Známe názvy mnoha námětů milevských maškar. Tak například roku 1888 to byla Cikánská svatba, 1889 Návrat Američanů do vlasti, 1897 Africká karavana, 1901 Výlet vlakem do Ameriky, 1910 První gramofon a roku 1914 to byl Prodaný ženich.

I. světová válka a meziválečná léta maškarní průvody přerušily a tomuto zvyku nepřály. V roce 1933 byly natočeny první, zatím ještě němé, záběry z milevských maškar. Také za II. světové války se maškarní průvody nekonaly a k jejich obnovení došlo až v roce 1969.

Po roce 1989 docházelo nějaký čas ke stagnaci této tradice, ale díky úsilí Maškarního sdružení, které získalo nový úspěšný směr nástupem nového výboru v čele s předsedou Karlem Procházkou v roce 2009, opět dochází k významnému obnovení a rozkvětu milevských maškar.

V roce 2016 byl překonán rekord v počtu 1248 masek a milevské maškary byly zapsány do České knihy rekordů a v současnosti jsou největším masopustním průvodem.